Je vakcína účinná?  

Všechny vakcíny momentálně používané v ČR jsou téměř 100% účinné proti závažnému průběhu a úmrtí způsobenému onemocněním covid-19 a jsou srovnatelně bezpečné.

Očkování poskytuje vysokou dávku ochrany již po první dávce. Po 14 dnech od aplikace první dávky se vytváří vysoká hladina protilátek a ta se ještě zvyšuje po druhé dávce. Očkovací látka společnosti AstraZeneca poskytuje, dle dosavadních výsledků studií, po první dávce vysokou ochranu až 76 %, po druhé dávce, při doporučeném rozestupu 12 týdnů, dosahuje účinnost až k 82 %. RNA vakcíny (Pfizer,Moderna) mají po plném naočkování (2 dávky) účinnost až 95%. Řadí se tak mezi jedny z nejúčinnějších vakcín vůbec. Vakcína Janssen společnosti Johnson&Johnson dle klinických testů chrání z více než 80–85 % před těžkými formami nemoci covid-19 a asi 66 % před těmi lehčími formami. Data ze zemí s vysokou proočkovaností naznačují, že jsou vakcíny účinné i proti asymptomatickému šíření viru. Prozatím však není známo, do jaké míry.

Je potřeba si ale uvědomit, co „procenta účinnosti“ znamenají. Účinnost 76% Astra Zenecy neznamená, že by se zbytek očkovaných (24 %) nakazil coronavirem. Nakažených bylo naprosté minimum, pozitivita se potvrdila pouze u 2 % očkovaných, žádný z nich nebyl hospitalizován a neměl vážný průběh nemoci, a to samé platí pro vakcíny Moderna a Pfizer. Čísla účinnosti zjednodušeně znamenají, o kolik procent mají očkovaní nižší šanci onemocnět než neočkovaní.

S postupem času však účinek očkování klesá. Od zahájení očkování proti covid-19 probíhá celosvětově řada studií. Výsledky některých z nich ukazují, že přibližně po šesti měsících od ukončeného očkování dochází k poklesu účinnosti ochrany, a tedy k vyšší pravděpodobnosti tzv. průlomové infekce, tedy nákazy u očkovaného jedince. Tuto pravděpodobnost navíc zvyšuje i vznik a šíření nových variant viru SARS-CoV-2, které v době vývoje očkovacích látek nebyly ještě známy a které dokáží částečně obejít ochranné mechanismy vytvořené po očkování, případně způsobit onemocnění. Jiné studie poukazují na riziko, že ochrana po očkování rychleji klesá u starších osob nebo u lidí s oslabenou imunitou či chronickým onemocněním. Opět se nejedná o nic neobvyklého, jelikož tento jev bývá pozorován i u očkování proti jiným nemocem. Aby se zabránilo nárůstu průlomových infekcí, zejména u osob z rizikových skupin, je vhodné provést přeočkování.

Očkování 1. posilovací dávkou je umožněno všem osobám starším 12 let po uplynutí 3 měsíců od data ukončení předešlého očkování (v závislosti na kombinaci vakcín proti covid-19 se může časový odstup lišit). Dětem ve věku 5–11 let je přeočkování umožněno po uplynutí 6 měsíců od data ukončení předešlého očkování proti covid-19, a to pouze vakcínou Comirnaty (Pfizer).

Očkování 2. posilovací dávkou je umožněno všem osobám starším 12 let po uplynutí 3 měsíců od první posilovací dávky (v závislosti na kombinaci vakcín proti covid-19 se může časový odstup lišit). Podání druhé posilovací dávky pro děti ve věku 5 – 11 let zatím není umožněno. Kde a jakou vakcínou je aktuálně možné se nechat očkovat, naleznete na ockoreport.uzis.cz.