Zavádějící: text „Co je dobré vědět o respirátorech: Respirátory nikdy nebyly navrhnuté na ochranu před viry“

Sociální sítí Facebook se lavinovitě šíří text, který upozorňuje na rizika respirátorů FFP2. Text tvrdí, že nejsou vhodné pro každodenní používání a nejsou navrhnuté na ochranu před viry. Text je však velmi zavádějící.

Tvrzení: „FFP2 respirátory – zdravotní riziko-náhodička nebo záměr ničit naše zdraví ? Nikdy nebyly navrhnuté na ochranu před viry. Výrobci a úřady vždy výslovně upozorňovali, že respirátory FFP2 nejsou vhodné pro každodenní používání. …“  (celý příspěvek na Facebooku Lenky Kubínové a Jiřího Veselého)

Fakta: Neexistují důkazy o tom, že by respirátory způsobovaly onemocnění plic nebo byly jinak nebezpečné. Pouze osobám s některými konkrétními zdravotními problémy se nedoporučuje používat respirátory. Podle loňské studie nošení masky v rámci sportování mírně ovlivňuje výkon srdce a plic. Podle autorů však cílem studie není zpochybnit povinnost nosit respirátory a nelze ji přenést do běžných podmínek.

Dr. Sven Fikenzer, sportovní lékař na kardiologické klinice ve Fakultní nemocnici v Lipsku (UKL), řekl Německé tiskové agentuře (DPA), že podle výsledků jeho studie se CO₂ v těle nehromadí. Nemá také žádné důkazy o tom, že dochází ke sníženému okysličení. Fikenzer byl vedoucím studie v loňské studii v Univerzitní nemocnici v Lipsku, která zkoumala odolnost zdravých lidí při nošení respirátorů FFP2 během fyzické námahy. Mezi jinými došlo k „značnému narušení různých parametrů pocitu komfortu“ účastníků.

Bylo také zjištěno, že výkonnost systému srdce a plic byla významně snížena u obou typů masek. Masky zhoršily dýchání, „zejména objem a rychlost vzduchu při výdechu“. V metabolismu bylo také zaznamenáno rychlejší okysličení krve při námaze. Je však nutné poznamenat, že testované osoby jezdily na ergometru (tedy rotopedu). Podle Fikenzera proto nelze činit závěry v běžných každodenních situacích. Podle tiskové zprávy není studie „zamýšlena jako kritika nebo jako zpochybnění nutnosti nosit respirátory“.

V disertační práci předložené Technické univerzitě v Mnichově v roce 2004 byl po použití chirurgických masek zjištěn mírně zvýšený obsah CO₂ v krvi. Nebylo zjištěno zvýšení dechové frekvence nebo snížení saturace kyslíkem. Také nedošlo k významnému zvýšení nebo snížení srdečního rytmu. Autorka disertační práce Ulrike Butz pro Německou tiskovou agenturu řekla: „Z práce nelze odvodit žádná zdravotní rizika.“

 German Respiratory Society (DGP) doporučuje opatrnost u pacientů se srdečními a plicními chorobami. V závislosti na použitém materiálu může být při nošení masky nutná větší dechová síla. Institut Roberta Kocha (RKI) doporučuje obecné nošení ochrany úst a nosu „v určitých situacích na veřejných prostranstvích“. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje , aby se masky používaly na veřejnosti, kdy je obtížné udržet si odstup – například v obchodech a veřejné dopravě – i v oblastech, kde existuje mnoho lidí nakažených koronavirem.

Životnost respirátoru je různá. „U každého modelu respirátoru to může být jinak, proto sledujte označení písmeny R, NR a D. Respirátory s označením R můžete použít opakovaně. Respirátory s označením NR jsou pouze jednorázové použití. Ochranu poskytují nanejvýš 24 hodin. Respirátory s označením D splňují požadavky na odolnost vůči zanášení výdechového ventilu,“ píše například lékárna BENU. U jednorázových je maximální životnost respirátoru s filtrační třídou FFP2 nebo FFP3 jedna pracovní směna – 8 hodin.

Ohledně účinnosti masek existuje například studie Johannes Gutenberg University Mainz. V této souvislosti byl porovnán vývoj počtu koronavirových infekcí v německém městě Jena s vývojem v podobných městech, ve kterých byla později zavedena povinnost nosit ochranu úst a nosu. Studie dospěla k závěru, že požadavek nosit ochranu úst a nosu zjevně významně přispívá k potlačení koronavirové pandemie.

Zdroj: Faktické Info